|
|
Bývalý vojenský újezd Milovice-Mladá: změny krajinné a vegetační mozaiky regionálního hotspotu biodiverzity
JIRKŮ, Daria
Diplomová práce dokumentuje a analyzuje změny krajinného krytu, vývoje lesů a vegetace bezlesí nejrozsáhlejšího souvislého komplexu přírodě blízkých suchých nížinných lesů a bezlesí v České republice v kontextu historického vývoje a ochrany přírody. Poprvé je zdokumentován vývoj území nejen v době vojenského využití, ale také po ukončení činnosti armády (1950-2017). Nová data umožňují kvantifikovat dosavadní významné územní ztráty přírodovědně cenných území a stanovišť, identifikovat priority ochrany a potenciální refugia vzácné bioty a posoudit dopad různých typů managementu.
|
|
|
Influence of military activities on vegetation diversity in Doksy region
Staněk, Ondřej ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Volařík, Daniel (oponent)
Práce je důkladnou studií oblasti Dokeska na severu čech. Tato oblast byla v historii ovlivněna existencí vojenského prostoru Ralsko a po více než 50 let byla vystavena vojenskému managementu. Pro účely určení vlivu vojenského managementu byla sebrána data o složení vegeatce a druhovém bohatství a také o některých charakteristikách prostředí. Vše bylo prověřeno různými statistickými technikami. Nebyl objeven žádný signifikantní efekt vojenského využití v minulosti na počet druhů, ale byl prokázán efekt na složení vegetace. Také některé charakteristiky prostředí (především půd) stále nesou čitelné stopy vojenského zacházení. Žádné výrazné rozdíly v Beta diverzitě vojensky využívaných a nevyužívaných ploch zjištěny nebyly, zřejmě z důvodu různých procesů působících homogenizaci na úrovni beta diverzity. Také bylo zjištěno několik druhů ze seznamu invazních a expanzivních druhů MZE ČR vyskytujících se na území ve větším množství, pravděpodobně vázaných na vojensky obhospodařované plochy.
|
|
|
Vývoj krajiny bývalého vojenského prostoru Milovice - Mladá
Pavelka, Libor ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Barbara, Barbara (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem krajiny bývalého katastrálního území Mladá, do kterého zasahoval i bývalý vojenský prostor Milovice - Mladá. Zájmové území o rozloze 1460 ha se nachází ve Středočeském kraji přibližně 40 km severovýchodně od Prahy mezi městy Benátky nad Jizerou a Nymburk.
Cílem této práce je porovnat land use/land cover v jednotlivých časových obdobích, které dokumentují nejvýznamnější historické události a současný stav. Ke zpracování studie byly použity mapy Stabilního katastru z roku 1842 a letecké snímky z let 1954, 1999 a 2015. Následně byla data zpracována s využitím geografického systému. Součástí práce je i provedený terénní průzkum v roce 2015 s vlastním hodnocením.
Provedenou analýzou bylo zjištěno, že rozhodující vliv ve využití území způsobila přítomnost armády a vytvořené nezalesněné plochy - cvičiště. Postupně došlo k razantnímu úbytku zemědělské půdy, zejména orné, a také k vykácení porostů dřevin. Právě bývalá vojenská činnost a absence zemědělství vytvořily v této oblasti jedinečný biotop mimořádné přírodovědné hodnoty.
Na základě terénního průzkumu lze konstatovat, že především lokality Pozorovatelna a přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem poskytují ideální prostor pro vzácné druhy rostlin a útočiště pro mnoho živočichů.
Plánovaná výstavba polygonu pro testovací jízdy vozů Škoda Auto, která měla proběhnout v roce 2002 v lokalitě Pozorovatelna, by pravděpodobně vedla k devastaci oblasti, což by způsobilo nenahraditelné poškození tohoto území.
|
|
|
Vojenské prostory jako zdroj biodiverzity v kulturní krajině
VOTRUBEC, Martin
Sledování společenstev epigeických brouků probíhalo na dvou lokalitách - jedna se nacházela ve VVP Boletice (Třebovice) a druhá na okraji CHKO Blanský les (Vadkov) v Jižních Čechách (Česká Republika). Obě lokality jsou od sebe vzdáleny 7,25 Km vzdušnou čarou. V obou lokalitách bylo sledováno šest stanovišť. Byly studovány následující biotopy: luční biotop, mokřad, pole, biotop jehličnatého lesa, biotop smíšeného lesa a biotop listnatého lesa. Pro získání materiálu byla použita metoda zemních pastí. Na zkoumaných lokalitách za období od 26. května do 24. listopadu 2012 bylo zjištěno celkem 5 čeledí (Carabidae, Elateridae, Silphidae, Curculionidae, Geotrupidae), 18 druhů a 1426 exemplářů epigeických brouků. Tyto druhy byly rozděleny podle jejich ekologických nároků k antropogenním vlivům do tří skupin (relikty I. a II. řádu a eurytopní druhy E) (Boháč, 1999). Ve sledované lokalitě Třebovice jsem zjistil celkem 5 čeledí s 16 druhy, oproti 3 čeledím s 11 druhy v lokalitě Vadkov. Aktivita epigeických brouků byla na studovaných lokalitách rozdílná (Třebovice 726 exemplářů, Vadkov 700 exemplářů). Dominantní čeledí co do počtu druhů na obou sledovaných lokalitách je čeleď Carabidae (Třebovice 9 druhů Carabidae, Vadkov 7 druhů Carabidae). Aktivita se na obou lokalitách významně lišila u střevlíkovitých (Carabidae) v lokalitě Třebovice (239 exemplářů Carabidae) oproti lokalitě Vadkov (38 exemplářů Carabidae). Adaptabilní druhy (RII) s 13 druhy silně převládaly nad expanzivními (E) s 5 druhy. V lokalitě Třebovice bylo zjištěno 29,4% expanzivních druhů (E) o proti lokalitě Vadkov 18,2% expanzivních druhů (E). Druhy, které jsou vázány na stanoviště středně ovlivněné člověkem, označované jako relikty druhého řádu (RII), se v okolí Třebovic vyskytovaly v 70,6% a v lokalitě Vadkov 81,8%. Skupiny reliktů prvního řádu (RI) ve sledovaných lokalitách nebyli nezjištěny. Index antropogenního ovlivnění u Carabidae vykazoval nepatrně lepší hodnoty v lokalitě Vadkov 50% proti 49,17% v lokalitě Třebovice. Větší druhovou pestrost (Třebovice 16 druhů, Vadkov 11 Druhů) i abundanci brouků (Třebovice 726 exemplářů, Vadkov 700 exemplářů) jsem zaznamenal v lokalitě Třebovice (VVP Boletice). To ukazuje, že biotopy VVP Boletic jsou důležité pro přežití mnoha druhů a slouží jako zdroj biodiverzity pro okolní stanoviště.
|
host ::
RSS.